Admin Babouci

Návštěvnost: 00508419

 
 

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka » Novinky

 

Jan Návara

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Jan Návara

Ke stažení: parte-jan_navara

 

zemřel Jan Návara

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - zemřel Jan NávaraDne 11.12.2016 podvečer v 19:30 hod. zemřel Honza Návara. Výborný muzikant a parťák!!! Budeme vzpomínat!
Dovolím si doplnit, že pohřeb se koná tuto středu 14.12.2016 v českobudějovické kremaci Otýlie od 14,00 hod.

 

zemřel František Mikeš

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - zemřel František MikešVe věku 86 let zemřel v pátek 3.6.2016 bývalý první křídlovák Babouků František Mikeš. S kapelou hrál v 60. a 70. letech za kapelníků Šabatky a Rožbouda, v ČRo ČB natočil mnoho nezapomenutelných snímků (V údolí malá chaloupka, Jihočeská náves, Když jsem já šel včera večer z hospody a také mnoho orchestrálních skladeb). Účastnil se např. i slavného zájezdu do Belgie. Poslední rozloučení se bude konat v pátek 10.6.2016 v 8:30 v kapli českobudějovické Otýlie. Ve čtvrtek 9.6. zařadí vzpomínku na zesnulého kolegu Zdeněk Voráč do první hodiny Písniček pro radost (zazní mezi 10. a 11. hodinou)

 

Čejkovice 2016

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Čejkovice 2016Tak jsme v sobotu odehráli opět hasičský bál, myslím, že se opět vydařil. Zúčastnil se také Váslav Koklar, služebně i na bále nejstarší člen SDH Čejkovice. Velitel SDH Zdeněk Zavřel mě překvapil výčtem naší společné spolupráce. Zjistil totiž, že v Čejkovicích hrajeme 90 let (od roku 1923) a odehráli jsme celkem 194 her.
Krásné součty!!!

 

Poslední bál bez elektriky

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Poslední bál bez elektrikyBabouci hráli na hasičském plese v Němčicích, kde jsou doma. Tančil i kapelník

VÁCLAV KOBLENC

Němčice – Nade dveřmi hospody dva Ladovy obrázky, vedle fotka Babouků. Pod plakátem jedenácti nahotinek cedule Šatna není. Sobota, šest večer, hospoda v Němčicích na Prachaticku se strojí na bál dobrovolných hasičů. Hrát bude nejstarší jihočeská dechovka, Babouci, která je zde doma: odsud pocházel Josef Prener, který kapelu ještě pod názvem Jouzíci vedl od roku 1868. A sto let poté, kdy Babouky převzal jako šéf jiný němčický rodák Václav Rožboud, se zrodila tradice, že na tomto plesu hrají, a to bez elektřiny, pěkně postaru.
„Jen jednou přijeli s aparaturou, ale v tomhle malém sále to bylo moc hlučné. Jsme na Baboucích odkojeni, ani jsme nikoho jiného na plesech nezkoušeli,“ říká 64letý Miloslav Eybl, jenž hasičům 30 let velel.
Tradic spjatých s bálem je víc. Jako první se zpívá Ten němčický kostelíček, končí se písní Polonéz; zamluvené místo zde má 89letá Terezie Rožboudová, vdova po slavném kapelníkovi; Babouci jako dar fasují lahev rumu. „Hraje se do tří, k ránu co si kdo poručí, pak se začne kravit. Docela si tady vytrpí, pravá začouzená hospoda – když jde člověk na pivo a pak přijde domů, tak to manželka pozná,“ usmívá se bývalý velitel hasičů, jejichž sdružení vzniklo v roce 1909.
18.00 Na stěně nad pódiem visí 11 let stará kůže z divočáka, prapor a tři helmy. Jako jeden z prvních tanečníků přijíždí 40letý Václav Železný ze Sudslavic u Vimperka. Jen loni prožil s kapelou asi deset večerů. „Babouky miluju, to je můj život, jsou moje rodina,“ říká.
18.14 Na zeď se věší seznam tomboly. První cena osmdesátikilové prase, další tři poukázky na přezutí auta, potom pivo, pálenka, pohlcovač pachů, čelovka a jako poslední, 176. cena víno. Pod seznamem pije pivo 35letý Rakušan Alex Kose z Wullowitz, naproti němu jeho kamarád, o čtyři roky starší Daniel Žďárský z Prahy. Na Babouky jezdí třikrát ročně. „Líbí se mi na nich všechno, hlavně ta pohodová nálada,“ líčí Kose.
Jeho český parťák si oblíbil jedinečný zpěv Babouků. Jezdí ale jen zpívat a poslouchat. „Pivečko, žádný tanec! Jsou vynikající, a i když neznáte texty, tak je zopakují a po pár pivech se zpívá dobře,“ říká.
V hasičském chodí sálem Milan Rožboud, jindy baboučí bastrumpetista. V rodné vsi ale pauzíruje a může kritizovat. „Jsme tady doma, je to naše bývalá základna, domovská štace, kde máme hromadu příznivců,“ vysvětluje. Náročný večer naopak čeká 37letou Marii Pöschlovou. Za barem. Na muziku se ale těší, a to nejen proto, že je z rodiny Rožboudů.
Babouci, kteří po půlnoci dostanou k večeři sekanou se salátem, přicházejí v 18.22. Kapelník Petr Shýbal si zapálí a vyndá es klarinet. „Je to nějaký studený,“ hlásí, na což jeden spoluhráč reaguje: „Dej si to do kamen, hned se ti to ohřeje.“ Minutu před půl sedmou se již kapelník rozehrává. Při hře bez reprobeden se nadře hlavně u zpěvu, v neděli skoro nemluví. Ale nešetří se, v pátek na jiném bále plesal do rána. „Takoví umělci nejsme,“ směje se otázce na hlasovou hygienu. „Musí se prostě víc řvát. Je to rodinnější, všichni se tady známe. Jsme s Němčicemi spjatí, a když přijde paní Rožboudová, připomínáme si, jak jsme zde začínali,“ říká.
Srdeční vztah má k bálu bubeník Zdeněk Voráč. Právě v Němčicích na Babouky poprvé tancoval, v roce 1987, ještě dřív, než se stal jejich členem. A zamiloval si bezprostřední atmosféru. „To už se nikde nevidí. Je to poslední bál bez elektriky. Má výhodu, že netaháme aparaturu a jsme nejblíž k lidu, jak to jde,“ říká.
Sál se plní. Zářivě zelené šaty si kvůli Baboukům nechala ušít 67letá Vlasta Soubová z Českých Budějovic. Muzikantům dokonce vaří. „Já je miluju, ty kluky! Jsou moc hodní. Nejradši mám písničku Až já budu muset umřít,“ říká a za chvíli jednomu muzikantovi podává tašku se slovy: „Tady máš maso a chleba.“ Kapelníka nabádá, ať si od ní vezme lahev šampaňského.
19.00 Kapela je připravená, čeká se jen na basistu, který je po masopustu lehce znaven. Začíná se v 19.11. Při písni o němčickém kostelíčku si hned pár chlapů poklepává rukou do stolů, na konci si první řada muzikantů stoupá – jako pak během bálu ještě mnohokrát – a Miloslav Eybl vítá příchozí. „Program bude klasika, karafiátů je dost, tombola velmi bohatá,“ je stručný, stejně jako kapelník. „Nebudeme zdržovat, pozveme vás hned do kola, pojďte si zatančit!“
Jako první ho poslechnou Terezie Rožboudová a Václav Železný s kamarádkou, který je tanečně nezdolný. Při druhé písni si zpívá i Alex Kose.
Relativní klid má zatím Marie Reindlová, která vaří kávy a nalévá panáky. „Jen počkejte, až začnou chodit na štamprlata, to bude fofr, “ směje se.
19.57 Na parketu šest párů. Vedle Terezie Rožboudové sedí 42letá Anna Fenclová ze Lhenic, manželka hráče na es trumpetu. Moc často na Babouky nechodí, ovšem tentokrát ji její muž pozval. „Ale mít muzikanta je hrozné, pořád není doma,“ stěžuje si. Chvilku nato kráčí se dvěma kamarádkami na panáka, nalévá se vodka. „Babouci, to je radost,“ zní přípitek. Ve 20.15 si dává první rum i kapelník, prohlašuje ovšem, že bude i posledním...
Na stolech leží pochutiny, které si lidé přinesli. Slané tyčky i jednohubky se zázvorem (velmi dobré – pozn. red.). Dva hasiči roznášejí po 20. hodině preclíky, rozdávají všem.
20.25 Před pódiem se lidé chytají kolem ramen a zpívají Na lodi na stráži stojím. Je mezi nimi i 28letá Jana Barcalová z Bavorova. Babouky poznala před čtyřmi lety v Hošticích, od té doby na ně jezdí pořád. „Umí udělat srandu, líbí se mi, jak hrají, nejvíc asi Krásné noci,“ říká. Další pauza. Bubeník si lebedí, že nálada se tmelí, kapelník přiznává, že u jednoho panáka nezůstalo.
20.55 Kapela dostává od hasičů lahev rumu. Vlasta Soubová začíná u stolu výskat.
21.30 Sálem kolují domácí vdolečky. Dává si i Zdeněk Voráč, který sedí kousek od kamen. Horko mu nevadí. „Jsem trochu nemocný, tak se aspoň krásně vypotím.“
21.40 Daniel Žďárský, který prý netančí, jde do kola s Vlastou Soubovou a jejími kamarádkami. Mírně se vykopává nohama do rytmu. Živo je
i v sekci mladších, 41letý Jiří Trubka je rád, že na jejich bále hrají Babouci. „Jsou místní, baví mě. Naše hymna je Ten němčický kostelíček,“ říká.
21.45 Milan Rožboud dává první hodnocení: „Zatím to jde.“
22.00 Parket zahuštěn. Roznáší se lístky s tombolou, kupuje i Marie Pöschlová. „Máš málo, viď? Tak si ještě vem?“ lanaří ji hasiči. Jana Barcalová se zase při pohledu na Alexe Koseho ptá kamarádky: „Není to Ali Amiri?“ Potom zkoumají tombolu. „Zase jsem vyhrála h....Je to bordel!“ V sále houstne dým. Terezie Rožboudová jde na připítek, jenže se zapovídá. „Však se mě dočkají...“ prohodí. Pak si dá broskvovou. I jiné věci se na bále probírají. U výčepu smutní dáma, kterou manžel zkritizoval, že jak zhubla, není už tak hezká. Kamarád se na ni podívá a řekne: „Jsi ještě hezčí!“
22.33 Kdyby byl Bavorov... Tleská se do rytmu, manželky Babouků se drží kolem ramen a zpívají. Trumpeťák si v pauze svlažuje hrdlo.
22.56 Terezie Rožboudová tančí. 'Ali Amiri' paří na krok před muzikanty a zvládá si to natáčet na mobil. V kapelní lahvi rumu klesá hladina pod polovinu.
23.30 Bílý kýbl u pódia je plný karafiátů, kus za dvacku. Zní fanfára, blíží se dámská volenka. Osloven je i Petr Shýbal. „Nejdřív mě nechal dusit, ale je to kapelník, on může,“ je spokojená ta, která s ním tančila.
0.05 Alex Kose rozdává karafiáty dámám kolem sebe. Kapela spouští Seděla pod borovičkou, plakala, že má maličkou. Na parketu není k hnutí, zpívá i Terezie Rožboudová. Kapelník hraje tak vášnivě, že si kopne do piva a polije kufřík od klarinetu.
0.30 V kopici před pódiem si lidé rozebírají tombolu. Žena jednoho z Babouků se směje: „Hasičák, to je paráda... A tvrdý chleba, to je na pilku!“
0.40 Milan Rožboud hodnotí produkci: „Únava je znát, ale pořád si drží laťku. Můj táta, to byl skoro abstinent, říkal: Aspoň nějak dohrát.“
0.50 Hudebníci večeří. Terezie Rožboudová sedí, před sebou výhru z tomboly: solvinu s nápisem Pro chlapské ruce. „Dobrá je, on ji někdo použije,“ zůstává nad věcí. V kapelní lahvi rumu zbývá na pár posledních sklenek...

Osobnost bálu
Tančí čiperně. Terezie Rožboudová (89), vdova po kapelníkovi Babouků, na sebe sice neupozorňuje, ale přesto je cítit respekt ze všech stran. „Tady je doma, to je naše,“ říká na bále. Do Němčic přišla v roce 1948, kdy se tam hrálo každý měsíc. „Malý sál, ale náš, hospůdka naše začouzená. Strašně ráda tancuju, nohy zaplať pánbůh slouží,“ říká.
Všechny vzpomínky má hezké, potěší ji každá písnička. Prvně se ocitla v Němčicích o pouti, ještě před svatbou, tehdy jí její milý hrál Ten večer májový. „Jen jsem si myslela, že když si vezmu muzikanta, budu s ním chodit k muzice, ale hned jsem měla malého kluka, pak tři a seděla doma. To utrpení,“ říká dnes již s nadhledem. (vkc)

Českobudějovický deník a dalších 6 mutací regionálního Deníku v jižních Čechách, 9. únor, 2015, kulturní rubrika, strana 7

Ke stažení: nemcice-posledni_bal_bez_aparatury

 

Zemřel Stanislav Rožboud

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Zemřel Stanislav RožboudV neděli 26.10.2014 zemřel náš bývalý hráč na heligon Stanislav Rožboud, chcete-li Slávu Rožboudů.
Narodil se 9.srpna 1931 v Němčicích, kde také strávil celý život, odkud vyjížděl za prací a na muziky se svým heligonem. Vyučil se zedníkem a ve zralém věku pracoval jako cestář na Netolicku. Od mládí vyhrával s Jardou Hrubešů z Netolic, pak k sobě přizvali ještě několik muzikantů (např. Jardu Tesaře a Václava Nováka) a založili mladé Babouky. Z tohoto seskupení pak vznikla Netolička (původní Netolička), kterou již řídil právě Sláva Rožboud. Po odchodu z kapely začal hrát u svého bratra Václava u Babouků, ale neboť ti tehdy bas měli, tak hrál na bastrumpetu. K heligonu se vrátil po příchodu Milana Rožboudů (1976) a střídali se na postu tubisty se Stanislavem Borovkou. Sláva vydržel u Babouků až do konce svého aktivního muzicírování. Celou dobu však vedl ještě pohřební partu, s kterou ještě několik let vyhrával.
Na jeho poslední cestu ho vyprovodíme tento pátek v 10,00 hod. v Němčicích.

 

Zemřel Miloslav Borde

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Zemřel Miloslav BordeDne 27.6.2014 nás na vždy opustil snad náš nejvěrnější fanoušek tělem i duší Miloslav Borde , který za Babouky jezdil již od roku 1945, kdy Baboukům velel ještě kapelník Ferebauer. Následně obdivoval a byl velkým kamarádem dalšího kapelnika Václava Rožbouda z Němčic. Jeho baboucký obdiv mu vydržel až do konce jeho života, neb jak mohl, ihned se za Babouky vydával, nejdříve autem a v posledních letech především vlakem. Jezdil, poslouchal a všichni ho budou znát a mít v paměti, kdy stál u prodeje babouckých nosičů při Živitelce, v Křemži, nebo na spoustě dalších a dalších koncertech po celé republice.
Cestoval rád a neustálý kontakt udržoval také s Vatikánem, kam si dopisoval s Giovanny Coppou. Věřím, že toto spojení, rodinné štěstí i přání Babouků mu dopřeje věčné odpočinutí.

Ke stažení: parte-borde112

 

Vinař Valihrach vyhrál prestižní přehlídku vín ve Francii

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Vinař Valihrach vyhrál prestižní přehlídku vín ve FranciiMoravský vinař Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku vyhrál se svým Chardonnay výběr z hroznů 2005 prestižní přehlídku světových výrobců odrůdy Chardonnay ve Francii. Mezi elitou byl počtvrté za sebou. Soutěž se konala od 12. do 15. března ve francouzském Château des Ravatys. V soutěži bylo 794 vzorků vín ze 40 zemí.
"Je to velký úspěch a pikantní v tom, že se přehlídka konala ve Francii," řekl šéf Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

„Když jsem na internetové stránce Chardonnay du Monde 2014 našel výsledky letošního ročníku, musel jsem si sednout. Do očí mi vletěly slzy. Loňské třetí místo, které jsem považoval za naprostý vrchol, už není nejlepším výsledkem,” řekl Právu Valihrach.

Podle výkonného ředitele Svazu vinařů Martina Půčka jde o výrazný úspěch zdůrazněný tím, kde se soutěž konala. "Pro Francouze jde o typickou odrůdu," připomněl. Podle něj ale stále platí, že českých vín se do zahraničí vyváží minimum. V Česku se vyrobí méně vín, než se spotřebuje. "Úspěch v zahraničí je důležitý pro image, pro známost," dodal Půček.

Moravská vína se zlepšují
Přehlídka Chardonnay du Monde se konala pojedenadvacáté. Valihrach se mezi elitou umisťuje pravidelně. "Jsem spíše skromný, ale toto je neskutečný úspěch. Nečekal jsem, že mohu vyhrát," vyjádřil se ve středu vinař, podle kterého se kvalita vín z Moravy neustále zlepšuje. "Hodně se to posunulo v technologii, učíme se," uvedl.
Aktuální úspěch řadí nejvýše, přestože loni získal například velkou zlatou medaili ve francouzském Lyonu. Jeho Hibernal - zemské víno 2010 uspěl v konkurenci více než 2000 vzorků vín.

Valihrachovi úspěchy pomáhají v odbytu. Vína si od něj objednávají i z Francie. "Jde o restaurace i soukromé osoby," dodal.

 

zemřel Jaroslav Tesař

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - zemřel Jaroslav Tesař

Ke stažení: parte_tesar_131111

 

Včelná

Omlouváme se všem příznivcům, ale dne 8.10 jsem obdržel email od pana Vavrocha a opravdu je tato akce ve Včelné zrušena.

 

zemřel Karel Vlk

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - zemřel Karel VlkMuzikanty zasáhla další smutná zpráva, že v neděli 5.8.2012 odešel do muzikantského nebe, ve svých 63 letech, bývalý klarinetista Budvarky - Karel Vlk. Poslední rozloučení bude mít v pondělí 13.8.2012 v krematoriu v Českých Budějovicích.

 

Alenka Kotková

A máme další přírůstek do baboucké rodiny. Dne 23.4.2012 se narodila dcerka Alenka manželům Aleně a Jiřímu Kotkovi.Co dodat? Hodně zdravíčka a štěstíčka jak malé, tak i celé rodině!!!

 

Tomášek Staněk

Milí přátele, jak mi přišla právě SMS, tak to předávám dál..."Už je to tady"...Dne 19.4.2012 se narodil další přírůstek do rodiny Babouků. Tomáš Staněk s partnerkou Žanetou mají malého Tomáška. Dle SMS od pyšného tatínka je krásný a má se k světu.
BLAHOPŘEJEME!!!

 

Moravský vinař Valihrach získal velkou zlatou medaili v Lyonu

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Moravský vinař Valihrach získal velkou zlatou medaili v LyonuVinař Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku získal velkou zlatou medaili na březnové mezinárodní soutěži ve Francii. Valihrachův Hibernal – zemské víno 2010 uspěl v Lyonu v konkurenci více než 2 000 vzorků vín.
Zdroj
Podle webových stránek soutěže porotci udělili 113 velkých zlatých medailí, 199 zlatých, 250 stříbrných a 154 bronzových medailí. Mezi oceněnými převažovala francouzská vína. Z českých vinařů získal velkou zlatou medaili pouze Valihrach.
"Považuji to za velký úspěch pro mě i Českou republiku. Myslím, že nás Francouzi už začínají brát vážně," řekl Valihrach, který byl v Lyonu i jedním z porotců. Valihrachovo vinařství veze z Lyonu ještě další ocenění, a to stříbrnou medaili za Sauvignon blanc–pozdní sběr 2010.
Podle Valihracha projevil o jeho víno zájem i jeden z francouzských obchodníků. "Zatím jsme spolu o tom ale konkrétně nejednali," uvedl.
Valihrach patří k nejoceňovanějším tuzemským vinařům. V Česku získal několik titulů Vinař roku. Loni jeho Chardonnay výběr z hroznů 2007 získal velkou zlatou medaili v jedné z nejprestižnějších mezinárodních soutěží vín Concours Mondial de Bruxelles 2011. Letos ve Francii uspěl s ročníkem 2008.

 

Tony Mašek

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Tony MašekVčera 28.3.2012 ve 13,00 hod. zemřel po táhlé nemoci Tony Mašek ve svých 78 letech a deseti dnech. Poslední rozloučení bude v Týně 2.4.2012 ve 14,30 hod.

 

František Řehák

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - František ŘehákOznamujeme další smutnou zprávu, že zemřel František Řehák, který napsal text k polce Zahraj mi, kapelo, a také se velkou mírou podílel na vydání publikace o Baboucích ke 120.výročí.

 

...z SMS

Dík za super odpoledne ve Stříbře a Tichou noc v závěru-je to spole ze srdce po generálce můj nejhezčí dárek k vánocům... Staif Zbůch________________________________BABOUCI DĚKUJÍ!!!

 

Zemřel František Herda

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Zemřel František HerdaBohužel mám opět jednu smutnou zprávu. Řady bývalých Babouckých muzikantů odešeldo muzikantského nebe dne 21.11.2009 ve věku 84 let. Poslední rozloučení se koná v pátek na Otýlii v kremaci, ráno v 8,30.

 

Zemřel Miloslav Stropek

Milouš Stropek se narodil 18.4.1924 v Českých Velenicích, na křídlovku se učil od 17 let v Suchém Vrbném u Karla Jakeše (autora polky Máničko moje). Válku strávil jako totálně nasazený v Reichu, dva roky tam hrál u cirkusu. Po válce byl na vojně u Posádkové hudby v Českých Budějovicích. Po vojně hrál v tanečním orchestru Universal a také s vyhlášenými dechovkami (u kapelníků Poláka, Egnera a Panoše). Pracoval v Energovodu jako svářeč.K Baboukům přišel asi v roce 1963 nebo 64 a vytvořil nezapomenutelnou dvojici s Františkem Moučkou. Hrál s ním u Babouků do roku 1970. Pak ještě dlouhá léta oba vyprovázeli nebožtíky na poslední cestě v pohřební kapele Vojtěcha Kubíčka. Nějaký čas hrál Milouš ještě s Kohinorkou. Křídlovku pověsil na hřebík v 77 letech, ale muzikantské dění neustále sledoval. Zemřel 7.10.2009. Poslední rozloučení bude v českobudějovickém krematoriu v úterý 13.10.2009 v 8:30. Nejslavnější nahrávky z jeho éry: Blaťák, Teče voda, Když jsem já šel včera večer z hospody, Hali halo, Na břehu Blanice, Šli jsme do háječku, Mydlovarská náves, Už je malá chvilka do dne. A také desítky překrásných orchestrálek! Zdeněk Voráč

 

Soběslav - videa na YouTube

Prohlédněte si několik ukázek z videí ze Soběslavi od kamaráda z Polska. Mugrauerovy koně
Usnulo děvče spanilé
Támhle stojí můj kůň vraný
Na venkově - orchestrálka
Čím srdce
Usnulo děvče spanilé.

 

Batelov-minifestival dechovek-Jiří Cába

Minifestival dechovek v Batelově Neděle 28.6.2009 byla v Batelově poutní nedělí, jejíž součásti se stal také Minifestival dechovek pořádaný agenturou BRASS QUINTET. Díky pomoci městysu Batelov a několika sponzorů se tak mohli milovníci dechovky setkat společně v jednom maxistanu, kde se na pódiu střídali Božejáci a Babouci. Každá z kapel nabídla písničky pro ni typické, a tak si posluchači mohli nejen poslechnout ale i zazpívat oblíbené božejácké hity, moravské písničky i temperamentní taneční skladby, jejichž protipólem byly jihočeské písničky v tradičním oblíbeném baboukovském stylu. Zatím co se na pódiu kapely střídaly, bavil asi 400 přítomných fanoušků dechovky známý zpěvák a lidový vypravěč Franta Uher. Jeho vyřídilku a fenomenální paměť na vtipy jsme obdivovali všichni. Naše poděkování patří pořadatelům za občerstvení pro kapelu i za protidešťové opatření umístěním celé akce do maxistanu. To se ale ukázalo zbytečné, protože DOBRÁ MUZIKA ZASE UDĚLALA DOBRÉ POČASÍ !!! (Hezký článek z web stránek Božejáků)

 

Za Stanislavem Šímou-(28.4.1938 – 19.2.2009)

Když se ve čtvrtek 19. února odpoledne začala šířit zpráva o skonu Stanislava Šímy, každého, kdo ji obdržel, hluboce zasáhla. Každý se také zdráhal té novině uvěřit. Sláva, Slávek, jak jsme mu všichni říkali, měl vitality a úsměvů na rozdávání. V Němčicích na hasičském bále 7. února nikdo netušil, že ten den hraje s Babouky naposledy. Těžko se smiřujeme s tím, že už nikdy neuslyšíme to jeho typické „ahoj, ahoj“. Rodák z Čeřejova u Trhových Svinů zasvětil hudbě celý život. Kufry a krabice plné not, tisíce fotografií, pohlednic a novoročenek z celého světa nám ho budou neustále připomínat. Slávek Šíma byl pojmem jihočeské dechovky. V mladých letech hrál s kapelou Adolfa Kubaty. V roce 1972 se na 28 let stal kapelníkem Iglovanky, kterou přivedl k nebývalé slávě. Vedle Budvarky byla Iglovanka nejpopulárnější jihočeskou dechovkou a slávu české muziky šířila po celé Evropě. Stanislav Šíma také od svého mládí spolupracoval s Českým (tehdy Československým) rozhlasem v Českých Budějovicích.Natáčel zde už od 50. let a nahrávky, na kterých se podílel, jsou stále ve vysílání pravidelně uváděny. Své poslední muzikantské desetiletí strávil Slávek Šíma s Babouky. I pro ně jej jeho odchod těžkou ztrátou, protože nejen neúnavně hrál, ale také začal psát písničky. Jeho polka „Pro oslavence“, napsaná a natočená loni v roce jeho sedmdesátin a babouckých stočtyřicátin, patří dnes v rozhlasových Písničkách pro radost k nejžádanějším. Stejně tak je tomu i u valčíků „Maminčina vzpomínka“ a „Rodičům“, které Slávkovi natočila Veselka Ladislava Kubeše. Muzikantský život je veselý, ale zároveň tvrdý chlebíček, který lze bez dobrého rodinného zázemí jen těžko provozovat. To zázemí, v němž se mohl věnovat i své profesi – stavebním projektům, vytvořila Slávkovi jeho obětavá manželka, paní Andulka Šímová. Rodině odešel manžel, tatínek a dědeček, nám, muzikantům, obětavý kamarád. Za všechno, co jsi pro jihočeskou dechovku udělal, Ti, milý Slávku, moc děkujeme. Čest Tvé památce. Zdeněk Voráč

 

Zemřel Sláva Šíma

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka - Zemřel Sláva ŠímaBohužel musím potvrdit, že dne 19.2.2009 zemřel náš spoluhráč a kamarád Slávek Šíma v Nemocnici České Budějovice. Díky jeho písním, které složil, bude stále mezi námi, i když již dnes se na nás dívá z muzikantského nebe. Slávo, jménem všech muzikantů ti děkujeme. Sbohem. (poslední rozloučení je v úterý 24.2.2009 v 10,00 u kaple-Otýlie Č.Budějovice-Pražská ul.)

Ke stažení: parte_sima

 

Benefiční koncert v Metropolu za Vojtu Prokeše

Vážení přátelé, přijďte podpořit onkologické centrum v Českých Budějovicích, neboť výtěžek z tohoto koncertu bude věnován právě tam. KOncert organizuje Budvarka, jako vzpomínku na svého zesnulého kapelníka Vojtu Prokeše.

 

...z rozhlasu

Vážená paní Kotrbová, vážený pane Kroniko, rádi bychom poslali gratulaci naší nejmilejší kapele.
V roce 2008 oslaví naše nejstarší jihočeská dechovka Babouci 140. výročí založení. Tato kapela byla založena v Němčicích u Netolic. Přejeme jim k tomuto výročí a zároveň i do nadcházejícího nového roku pevné zdraví, štěstí a Boží ochranu. Na každém jejich vystoupení je poznat, že hrají z celého srdce a hlavně pro radost a potěšení svých příznivců a obdivovatelů. Jsou kapelou lidovou. Hrají ve velkém městě i v malé vesničce. Jihočeši ty svoje Babouky milují a obdivují. I my jsme se nadchli touto kapelou a přidali jsme se k té velké řadě obdivovatelů. Jsme ze severní Moravy a trochu nám vadí velká vzdálenost. Letos jsme měli několikrát možnost setkat se s Babouky osobně a vždy jsme prožili s nimi krásné a nezapomenutelné chvíle. Vždy, když se vrátíme z nějakého jejich vystoupení, už se těšíme na další. Proto patří milým Baboukům velký dík za to, že pokračují a udržují tuto krásnou českou muziku pro současné příznivce i pro další generace a zároveň patří velký dík i jejich rodinám a blízkým, bez jejichž podpory a tolerance aby to nešlo, nebo možná šlo, ale ne tak krásně. Těšíme se na další radostná setkání a krásné chvíle s Babouky, protože v jejich podání ty překrásné staročeské písničky hladí po duši a uzdravují tělo. K tomu patří i krásné úpravy pana kapelníka Petra Shýbala i dalšího muzikanta pana Zdeňka Voráče. Tak ať to našim milým Baboukům hraje a zpívá tak dobře jako dosud!
Z celého srdce přejí Paulíčkovi z Libiny i za tisíce dalších příznivců!!!

 

DECHOVKA NA INTERNETU - TOP-TV

Milí přátelé, právě jsem dostal informaci, že se sestřihává pořad z loňské Sazka Arény (7.10.2006), kde se na jednom podiu vystřídalo 16 kapel. Bohužel to nebudete moci sledovat na veřejnoprávní televizi ani jiné, ale ve vysílání TOP TV a jak dále zjistíte na internetu, tak tento pořad budete moci sledovat 10.března a 11.března (13,30hod.)ve dvou dvouhodinových pořadech - na internetu TOP-TV a/nebo na Satelitu ASTRA a/nebo také na Terestrickém analogovém vysílání (v Praze). Babouci budou vyhrávat v prvním pořadu - tzn. v sobotu.
TAKÉ SE BUDEME TĚŠIT !!!

 

Babouci v Americe

Pokud dnes nebude moci někdo usnout, tak si může naladit rádio na internetu live WHRW FM a pokud budete mít štěstí, tak by jste mohli zaslechnout i Babouky.Daniel Jan Walikis uvádí svůj pořad - European Ethnic Melodies Show od 19,00 do 22,00 (jejich času - tzn. +6hod. a každé úterý)
Vyzkoušejte to a napište!!!

 

ROZHOVOR S DUCHOVNÍM OTCEM PROJEKTU Petrem Šimáčkem

Kolik muzikantů a kolik diváků se zúčastnilo vaší akce v Sazka Areně? V šestnácti kapelách a orchestrech hrálo v aréně od 11 do 19.30 hodin 450 hudebníků. Dalších 650 koncertovalo od rána ve 20 kapelách a souborech na různých místech po Praze, ti se pak přemístili do arény, aby se zúčastnili průběhu a závěrečného monstrkoncertu. K tomu připočítejme přes 300 mažoretek a tanečníků. Tedy přes 1400 účinkujících. V aréně je sledovalo celkem 7 500 diváků nejen z Čech a Moravy, ale také z okolních států a přijeli například i krajané z USA. K tomuto počtu diváků je tedy nutno připočítat přes 1.400 účinkujících a celkem lze říci, že na akci bylo bezmála 10 tisíc účastníků.
Jste jako organizátoři spokojeni? Před akcí jste prohlásil, že Madonna a Alexandrovci v Sazka Areně byli vašimi předskokany.
Jistěže to byla nadsázka, ale show to byla na vysoké úrovni. Pro příznivce dechovky představovala aréna to samé, jako pro fanoušky Madonny. Kdo byl v sobotu v aréně, potvrdí nenapodobitelnou atmosféru, zpěv, tanec a veselí spokojených lidí, kteří s nadšením vydrželi osm a půl hodiny dlouhý maratón hudby a výhradně českých a moravských písniček. Při některých lidé doslova plakali štěstím.
Ohlasy na akci jsou perfektní. Diváci byli spokojeni a někteří dokonce navrhují, aby se tento den nechal zapsat do kalendáře jako Den dechovek…
Ano, zaznamenali jsme to. Byl jsem zahlcen gratulacemi, které však patří také všem hudebníkům, kteří vystupovali bez nároku na honorář. Účastníci prosí, abychom podobnou akci pořádali každý rok. Víte, pro tyto příznivce dechovky se u nás doposud málo udělalo. Tento žánr je stále na okraji zájmu některých pořadatelů, sponzorů i médií. Nebylo divu, že poslední písničky (Zůstaň tu s námi, Česká muzika a Škoda lásky) zpívala spolu s hudebníky a sólisty celá aréna. Tisíce lidí ve stoje, s nadšeným potleskem a se slzami v očích vzdávalo po osmihodinovém maratónu hold našemu národnímu „rodinnému“ stříbru – české a moravské dechovce a jejím velikánům.
Co řeknete závěrem?
Obracím se na všechny hudebníky, kteří tuto prezentační akci podpořili a děkuji, že vystupovali bez honorářů i nároku na dopravu , protože jinak by se pro velké náklady projekt ani nemohl uskutečnit. Páni hudebníci, páni kapelníci, ale i další členové souborů a účinkující – skládám vám hlubokou poklonu a vřelý dík. Také za spolupráci v přípravě i organizaci, která byla – jak jistě nyní po akci chápete – velice potřebná a nutná. Mám na mysli také bezpečnostní opatření při vstupu do arény i pochopení, že každý nemohl mít například velkou šatnu, což u 1400 účinkujících, byť v největší hale u nás, možné nebylo. Ještě jednou moc díky za všechny pořadatele i za moji osobu. Těším se na další spolupráci se všemi vámi, kteří jste vzdali hold naší české a moravské dechovce (dechovka-sazkaarena).

CO VÍCE DODAT?!?

 

Babouci zahrají Petrovi Mukovi na svatbě

Ano, je to pravda (viz. dnešní Blesk a naše rubrika NAPSALI...). Těší nás, že si tento muzikant (Petr Muk) vzpomněl na naši nejstarší jihočeskou dechovku Babouci a že na jeho svatbě bude prostor i pro lidovou a dechovou hudbu.
VŠECHNO NEJLEPŠÍ BUDOUCÍM NOVOMANŽELŮM!!!

 

To je ale PEKLO!!!

Milí přátelé, dovolte, abych vyslal díky do Plzně a okolí, pro všechny, kteří se zúčastnili našeho koncertu, který připravil Josef Pospíšil v rámci cyklu Bezespěchu s Josefem Pospíšilem. Je velmi působivé a milé, když se postaví celý sál a při závěrečné skladbě, a dalo by se říci při posledních 2-3 skladbách, vám lidé ve stoje tleskají. Děkujeme všem přítomným za účast, protože cca 900 lidí je úctihodné číslo a děkujeme Pepíkovi opět za krásné selátko, které nám předal od jednoho sponzora pořadu. Závěrem mi dovolte popřát celému cyklu Bezespěchu...dlouhé trvání a stále tak naplněný sál krásnými lidmi.
DO PŘÍJEMNÝCH MÍST SE RÁDI VRACÍME!!!

 

Belgie

Dne 17.8.05 jsem přijal pozvání od našich přátel z Hasseltu v Belgii, kde vystupovali BABOUCI před dvěmi léty. Mohu potvrdit, že přijetí bylo opět velmi milé a když jsem s manželkou dorazili na zkoušku, tak nás pan kapelník přivítal směsí polek pod názvem MORAVANKA. Stalo se tedy, že ten den jsme vyjeli z Nizozemí, přes Německo do Belgie,kde hráli Moravanku a zkončili jsme v irské hospodě.(také viz. fotogalerie)

A pak, že svět neni malý!!!

 

Motto sezóny 2004

...hoši, vy když hrajete, tak to je lepší než bohoslužba...!
NENÍ TO PARÁDA?

 

Čejkovice

Včera večer jsme zahájili 80-tý rok, který Babouci hrají bez přestání v této malebné obci každou pouť a bál. Věřím, že bál se vyvedl, neboť i 13.1.1924 bylo v kronice uvedeno: Při plesu zdatně působila hudba Babouků.
VĚŘÍM V TRADICI DALŠÍCH 80-TI LET!!!

 

Ze života muzikantského II.

To, že i Babouci musí občas zahrát na poslední cestě – na pohřbu - to je pravda. Z toho lidského pohledu je to ovšem trochu problém, neboť pohřby, jak známo, se většinou konají v pracovní době a tak není jednoduché dát dohromady všechny muzikanty. I z těchto důvodů je spousta pohřebních muzik, kde převládá muzikantský „starší“ ročník a tak jsem zaslechl jednu příhodu z nedávné doby. Jak známo, smuteční průvod vede muzika, pak následuje neboštík, farář, pozůstalí…: To víš, začal jeden kolega vyprávět, když jsme začali hrát pochod Zhasla svíce, Lojzík šel vedle mě v první řadě muzikantů. Nějak ho ovšem bolely nohy a tak, když jsme začali hrát TRIO, Lojza byl v zadní řadě a když jsme pochod dohrávali, tak už šel za muzikou vedle faráře, ale stále hrál! JEŠTĚ, ŽE TEN POCHOD NENÍ MOC DLOHÝ!!!

 

Ze života muzikantského I.

Všem muzikantům je známo, že „naříkávat“ co se bude hrát, je v hlaholu zábavy velmi obtížné a téměř vždy se najde někdo, kdo neslyšel co se bude hrát. I stalo se i Baboukům a to v nedaleké době. Když jsem již po několikáté křičel, že se hraje číslo osmnáct, tak tenoristé (nejvzdálenější ode mě) slyšeli pouze …mnáct a tak si domysleli číslo sedmnáct. Všichni spokojeni z připravených not těšili se na začátek písně, neboť v mysli jim panovala slova: „Konečně kapelník vyndal tu moji“. Každý z vás si jistě dovede představit, jaké zděšené pohledy létaly z jedné strany kapely na druhou, jak každé oko zvlášť se dotazovalo: Co se hraje?…co se mělo hrát?…co budeme hrát?“ Tady každý muzikant ví, že vyhrává síla a ten kdo je nejvíce slyšet, k němu se ostatní přidají a během čtyř až šesti taktů se většinou kapela setká nad jednou písničkou a je úplně jedno, že kapelník si přál právě tu druhou. Obdobně se proslýchá z minulosti Babouků, že jednou při pohřbu hrála polovina kapely číslo osm a druhá polovina slyšela, že se bude hrát smuteční píseň OSUD. DŮLEŽITÉ JE, KONČIT STEJNĚ!!!

 

Po stopách našich předků

V měsíci srpnu, šli Babouci po stopách svých muzikantských předků. Nejdříve jsme navštívili město Gmunden a jeho jezero Traunsee v Rakousku a týden na to jsme se podívali vydařeným zájezdem až do dalekého Bruselu, kde Babouci byli v roce 1967. Fotografie na porovnání budou brzy k vidění a s nimi i spoustu dalších.
VYDRŽTE!!!

 

V jedné písni se zpívá ...

...krásný kout jižních Čech... a my jsme měli tu čest hráti v Koutě na Šumavě nedaleko Klatov. Ikdyž během koncertu starostka hasičů musela nařídit evakuaci z hezkého zahradního prostředí do sálu z důvodu deště, nic nezabránilo tomu, aby při závěrečném valčíku ...Vy zelení hájové... povstal celý sál a všichni zpívali s námi.
TO BYL SBOR!!!