Admin Babouci

Návštěvnost: 00528741

 
 

Babouci - nejstarší jihočeská dechovka » Historie

 
česky deutch english

Nejstarší historie
Období kapelníka Václava Rožbouda z Němčic
Období kapelníka Františka Petrácha z Čakova
Období kapelníka Petra Shýbala z Lišova
Tři zastavení za našimi předky
Někteří bývalí muzikanti


Období kapelníka Františka Petrácha z Čakova

Sepsáno LP 2003
Novodobá historie Babouků začíná smutnou záležitostí, smrtí našeho dlouholetého kapelníka a nezapomenutelné osobnosti v historii Babouků, Václava Rožbouda. Od tohoto datumu, 27. září 1998, bylo především nutno okamžitě vyřešit jeho nástupce na postu kapelníka a jasně vytýčit další kroky a směr Babouků.

V prvních letech po smrti Václava Rožbouda se tohoto nelehkého úkolu zhostil jeho "štimák" od pultu, barytonista František Petrách. Pro tuto práci měl jednu velkou výhodu a ta spočívala v tom, že problémy, které nastanou při vystoupeních, se velmi často řešily ihned při hře a tak Franta měl základní přípravu již ze společného vystupování s Václavem Rožboudem. Lze říci, že tyto poznatky náležitě využil a rovněž zhodnotil i své podnikatelské znalosti v práci s lidmi.

Základní myšlenka babouckého podání muziky zůstala zachována a navázala na základní myšlenky Václava Rožbouda. Jistě se ovšem najdou lidé, kteří budou říkat opak, ale celkové zhodnocení vývoje baboucké muziky provede čas a ten nejlépe ukáže, co bylo správné a co mělo být uděláno jinak.

Podstatná změna nastala snad pouze ve stylu natáčení, kdy za Františka Petrácha se začala éra natáčení vlastních úprav, které jsou autentické s muzikou hrající se při našich vystoupeních, na tancovačkách i na koncertech, tak jak to ostatně navrhoval sám vydavatel - Ladislav Kubeš. Je to především klasické střídání nástrojů, kdy prvně se přehraje melodie písně, zazpívá jedna nebo dvě sloky, klarinety zahrají sólo, další zpívanou sloku vystřídá sólo křídlovek a po poslední sloce následuje dohra v podání tenoristů. Upravovateli se v této době prosadili především sám nový kapelník František Petrách a zručný "muzikus", náš bubeník, Zdeněk Voráč. Hnacím motorem se stal Ladislav Kubeš a jeho Kubešovo hudební vydavatelství. Na spolupráci s jeho vydavatelstvím se plynule navázalo na spolupráci, která vznikla již za dob Václava Rožbouda.

Za působení Franty Petrácha vzešlo z této spolupráce několik nosičů, které byly koncipované jako společné nosiče, nebo nosiče, které uváděly několik kapel najednou. Z těch samostatných je nutno uvést první nosič s názvem "Ten němčickej kostelíček" s hitem Listopad nastává, dále pak nosič "Až pomašírujem" a poslední samostatný nosič "Jaké je to hezké". Baboucké písničky se dále objevily na společných nosičích: "Tři nejlepší dechovky", "Zdálo se mi, má panenko", "U tý naší zahrádky" a "V Soběslavi na náměstí", která je přehlídkou téměř všech kapel, které v roce 2002 vystupovaly na festivalu Kubešova Soběslav. Celkem se v této době natočilo cca 40 písní.

Rovněž tato doba byla příznivá i na spolupráci s Českou televizí, kde v té době působil náš příznivec a dechovák tělem i duší, producent, Stanislav Vaněk. V této době vznikly pořady "Na Vlachovce" kdy jeden z nich byl rize silvestrovský a Babouci se zde zpronevěřili české lidovce a na přání režisérů zde zahráli Lapalomu v netradičním pojetí. Další pořady "Na slovíčko s…" se natáčel v jihočeském Purkarci a "U zlatého selátka" naopak v "černém Kladně" ve stejnojmenném hostinci. Toto natáčení v Kladně bylo zajímavé už z toho důvodu, že jsme cestovali společně s další jihočeskou dechovkou Podhoranka a tak došlo k utužení vztahů, mezi oběma kapelami. S novým pojetím dechovkového pořadu přišel do České televize Petr Drešer a Babouky pozval do svého pořadu "Dechovka", který se natáčel živě v barandovském studiu a dotáčky proběhly na obyčejné tancovačce ve Vodňanech. Kvalitu všech těchto pořadů opět musíme nechat na lidech k tomu určených.